Ing. Martin Tuček prezident Komory daňových poradců ČR

Role daňového poradce, který hájí práva daňových poplatníků

 

Daňový poplatník České republiky bude zřejmě velmi překvapen, pokud nová sněmovna na své první schůzi neschválí zákonné opatření Senátu obsahující významnou novelu daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Výzva k odpovědnosti při hlasování sněmovny bude rezonancí neodpovědnosti politických stran, kterou předvedly v senátu při zamítnutí již dříve sněmovnou schválené novelizace zákonů. Je podivnou zvyklostí uvádět daňové poplatníky na konci každého roku do nejistoty, jakou právní úpravou se budou řídit k 1. lednu roku následujícího.

Pokud nebudou zákonná opatření schválena, pak to nebude pouze nejistota, ale přímo zmatek. A to i ve státní správě při výběru daní. Komora daňových poradců ČR, která prosazuje základní práva daňových poplatníků, považuje za rozumné, aby novelizované daňové zákony byly platné minimálně 3 měsíce před nabytím jejich účinnosti. Daňový poplatník má současně právo, aby daňové zákony byly srozumitelné a v praxi aplikovatelné. Daňoví poradci již v průběhu legislativního procesu plnili roli oponenta a hájili tato základní práva daňového poplatníka.

Mezi základní práva daňového poplatníka také patří možnost zvolit si v rámci platného práva takové uspořádání jeho ekonomických činností, které bude pro poplatníka nejvýhodnější. Toto právo je v poslední době významně v Evropě zpochybňováno. Je to však otázka, kterou budou muset vyřešit státy mezi sebou. Mnohé podniky přijaly takové uspořádání, které neponechávají státům, v nichž mají sídlo či provozovnu, téměř žádnou daň z jejich příjmů. Můžeme považovat za dostačující, pokud např. prodejce kávy odvede na území našeho státu daň z příjmů svých zaměstnanců a DPH z prodeje kávy? Možná ano, možná ne. Vzniká zde významná konkurenční výhoda proti tuzemským prodejcům. V jiném případě výrobce telefonů odvede pouze část daně z přidané hodnoty a žádnou daň ze závislé činnosti, neboť jej prodává prostřednictvím sítě prodejců, a internetový poskytovatel reklamy možná neodvede daň téměř žádnou, neboť má prodejců minimum a daň z přidané hodnoty si na vstupu odečte většina zákazníků, kteří jsou plátci daně.

Role daňového poradce nemůže spočívat v ochraně příjmů států. Daňový poradce stojí vždy na straně daňového poplatníka. Je úkolem států přijmout výzvu globalizovaného světa a najít taková pravidla, která jim zajistí očekávaný výnos z korporátních daní.